Ipamorelin je syntetický pentapeptid, který poprvé popsala výzkumná skupina společnosti Novo Nordisk na konci 90. let. Je sestaven z nepřirozených zbytků – včetně pozice kyseliny aminoisomáselné a substitucí D-aminokyselin –, které mu propůjčují proteolytickou stabilitu, a v odborné literatuře je uváděn jako selektivní ligand receptoru ghrelinu (GHS-R1a) pro srovnávací charakterizaci in vitro.
Struktura a třída
V buněčných testech působí ipamorelin jako agonista na ghrelinový receptor (GHS-R1a). Právě díky zveřejněnému profilu selektivity vůči příbuzným receptorům spřaženým s G-proteinem se stal standardním referenčním ligandem v testech vazby a signalizace; údaje o selektivitě závisí na konkrétním testu a buněčné linii a měly by být ověřeny v daném studovaném systému.




